Product Description
Po několik let vznikající rozhovor Vladimíra Škutiny představuje Františka Schwarzenberga a jeho 20. století z pohledu člena významného šlechtického rodu. Zajímavé jsou nejen Schwarzenbergovy názory na vznik československého státu v roce 1918 a vzpomínky na prvorepublikové politiky TGM, Jana Masaryka, Edvarda Beneše, ale i jeho vlastní politické aktivity, do nichž byl zapojen, jako bylo například Prohlášení české šlechty. Kniha je rovněž plná Schwarzenbergrových postřehů a příběhů ze života ostatních příslušníků šlechtických rodů a rodinných historek; František Schwarzenberg (německy Franz, Prinz von Schwarzenberg, 24. března 1913, Praha – 9. března 1992, Unzmarkt, Štýrsko, Rakousko) byl český šlechtic z orlické větve Schwarzenbergů, úředník, diplomat a profesor. Za první republiky na doporučení Edvarda Beneše působil na ministerstvu zahraničí, v roce 1939 působil více než rok v Kanceláři státního prezidenta Emila Háchy. Dne 6. října 1939 přinesl k rukám Emila Háchy deklaraci, ve které se hovořilo o tom, že se česká šlechta připojila k českému národu a nedlouho po té byl jmenován František Schwarzenberg do čela mládeže v Národním souručenství. Účastnil se květnového povstání v roce 1945 jako spojovací důstojník generála Karla Kutlvašra a byl členem České národní rady. Pro ni překládal prohlášení o převzetí moci do francouzštiny a angličtiny. Po válce pracoval na ministerstvu zahraničí a jako československý velvyslanec ve Vatikánu. Vlastnil zámek v Nalžovicích, který byl za války zkonfiskován Němci. Po válce jej obsadila Rudá armáda a v roce 1948 mu byl vyvlastněn. Po únoru 1948 zůstal v zahraničí a odešel do USA. Zde na Katolické univerzitě v Chicagu přednášel jako profesor politologii a po roce 1980 se odstěhoval do Rakouska. (zdroj: wikipedia.cz)
